Dana: Tehdy na začátku jsem pracovala v obchůdku s japonskými potravinami a byla jsem ještě „kimchi-nepolíbená“. Ovšem neustále jsem ho kolem sebe cítila. Ten odér byl všudypřítomný, nezaměnitelný a celkem mě rozčiloval. Jenže protože jsem od přírody zvědavá, nedalo mi to. Obcházela jsem ledničku, nakukovala do nádob a začala jsem si klást otázky: Proč zrovna tohle lidem chutná? Proč se pro kimchi zákazníci vrací? Proč ho nakupují po kilech? A jak jsem tak postupně pronikala do všech jeho tajů, začalo mi to docházet:

„Aby člověk zjistil, jestli mu kimchi chutná, musí být otevřený tomu ho objevovat.“
To říkám se svou dnešní zkušeností. Já jsem otevřená byla. A víte co? Ono mi to začalo chutnat! Čím víc jsem o kimchi zjišťovala – jak moc je zdravé, vyvážené, kolik obsahuje proteinů, aminokyselin, železa, vitamínů, vápníku a dalších důležitých látek – tím méně mi vadila jeho specifická vůně. Chtěla jsem víc. Chtěla jsem tuhle superpotravinu poznat ještě lépe. To by v tom byl čert, aby se nedalo udělat doma! V podstatě je to přece něco jako nakládané zelí, a to my Češi dobře umíme. A tak jsem šla za Liborem…

Libor: Já jsem vždy rád, když je Dana do něčeho zapálená. Když mě nadchne, motivuje, přesvědčí, neexistuje snad nic, co bych nakonec nevykoumal. A tak se to stalo i s kimchi a jeho výrobou. Společně jsme se do ní vrhli. Dana vymýšlela recepty, hledala, zkoušela, já jsem zase, ryze prakticky, vybudoval v části našeho domu výrobnu, zřídil si živnost, vytvořil první webovky a začali jsme naše NopTaste kimchi nabízet do obchodů. Ideální spolupráce mezi mužem a ženou, kdy každý dělá to, co mu jde lépe, a užitek z toho máme oba dva. Jsme přece v jednom týmu. To je ostatně něco, co nás oba na naší „kimchi-cestě“ tolik baví. Že se stále zlepšujeme v tom, jak spolu nacházet různé nové možnosti.

„Chutě přes hranice, to je moje!“
Mám to zkrátka tak. Nikdy mě nebrala pouze česká kuchyně. Co všechno se jí ve světě? Chtěl jsem vždy zkoušet nové věci, zjišťovat, hledat… A s kimchi si tento sen plním, protože pokud si ho chcete vychutnat, není to jen kulturní hranice, kterou potřebujete překonat. Abyste si toto původem korejské jídlo zamilovali tak jako my (a tak jako tisíce lidí po celém světě), musíte navíc překonat předsudky a všechny ty neobvyklé pachy a příchutě, které s sebou tato vynikající potravina nese. Myslím, že Dana to dokázala shrnout velmi jednoduše a názorně, když o kimchi říká, že:

„Kimchi není chleba. Někdo ho miluje, někdo nenávidí a někdo ho nezná.“
Dana: Chtěli bychom, abyste kimchi poznali. Aby to však nebylo jen tak nějaké anonymní potkání, ale abyste ochutnali právě to naše. Je s láskou a dobrou náladou dělané, jinak to totiž ani nejde… 
Libor: Jednou jsem byl při výrobě naštvaný, brblal jsem si pod fousy, možná i trochu třískal věcmi. A co se nestalo? Celá ta várka se z nějakého důvodu zkazila a musel jsem ji vyhodit. Co naplat, probiotika jsou živé organismy, třeba nakonec dokážou emoce chytat a odrážet. Znovu už to riskovat nebudu… K našemu kimchi zkrátka ta dobrá nálada nějak patří. Při jeho výrobě i při jeho konzumaci.

„Superpotravina, do které se zamilujete“
Dana a Libor: Naše kimchi je skvělé, živé, barevné, občas i trochu crazy, protože šumí, bublá a skáče ze sklenic. Naskáče vám do polévky (ta je výborná!), na talířek k masu a klidně i do mističky pro ten největší požitek, když si ho dáte samotné. Za nás budeme moc rádi, když vám v Kimchi clubu tu naši velkou lásku ke kimchi dokážeme zprostředkovat.